Ve druhé polovině příštího roku stane Česká republika v čele Evropské unie. Mezi hlavní agendy by měl patřit rozvoj spolupráce se šesticí zemí Východního partnerství – Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou.
Základním rozměrem Východního partnerství je od jeho počátku posílení politické a ekonomické integrace sousedních států regionů východní Evropy a Jižního Kavkazu s Evropskou unií. Zakládající dokument byl podepsán během historicky prvního českého předsednictví v EU v roce 2009. Cílem projektu je budování mostů a sbližování EU se šesti zeměmi – Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou.
Rámec spolupráce nastavují asociační dohody (včetně hlubokých a komplexních zón volného obchodu DCFTA), komplexní dohody o posíleném partnerství (CEPA) či liberalizace a facilitace vízových režimů. Tři ze šesti zemí (Gruzie, Moldavsko a Ukrajina) mají s EU uzavřené asociační dohody, které výrazněji přibližují jejich legislativy evropským standardům.
Obchod mezi Evropskou unií a východními partnery se od roku 2009 do covidové pandemie téměř zdvojnásobil. Unie je největším obchodním partnerem pro čtyři ze šesti partnerských zemí (Ázerbájdžán, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu). Pro zbylé dva státy je evropský trh druhým nejdůležitějším regionem. Z obchodního hlediska jsou důležité faktory jako ekonomická konvergence partnerů s EU, posílení vlády práva, zlepšení přehlednosti a předvídatelnosti podnikatelského prostředí a také legislativy v celém regionu.
Čeští byznysmeni navštívili Jerevan a Kyjev
Země Východního partnerství tvoří zajímavé a dynamické trhy nejen pro EU jako celek, ale specificky i pro české podnikatele. Zájem z české strany dokazuje řada akcí pod taktovkou Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Vedle řady bilaterálních sektorových projektů na podporu ekonomické diplomacie jde zejména o mezinárodní konference a semináře. V roce 2019 například zorganizovalo MPO mezinárodní ekonomické fórum při příležitosti desátého výročí od založení projektu Východní partnerství.
| Vývoz z ČR (leden-srpen 2021, v milionech eur) | Porovnání se stejným obdobím 2020 | |
|---|---|---|
| Ukrajina | 890 | +24,7 % |
| Ázerbájdžán | 47 | +19,7 % |
| Bělorusko | 192 | +3 % |
| Moldavská republika | 75 | +40,4 % |
| Gruzie | 53 | +24,7 % |
| Arménie | 32 | +28,8 % |
V květnu letošního roku ministerstvo pořádalo virtuální konferenci s názvem Business Opportunities in Energy and Connectivity: Eastern Partnership and Central Asia. Konference se zaměřením na energetiku a dopravní infrastrukturu se zúčastnilo přes 100 zástupců z oblasti státní správy a byznysu.
Ministerstvo také pravidelně pořádá téměř se všemi zeměmi zasedání mezivládních a smíšených komisí. Pandemie covidu-19 dočasně tyto akce omezila, zájem České republiky i partnerů na jejich obnovení však nijak neopadl, což dokazují i první vlaštovky v podobě velmi úspěšných zasedání komisí ČR s Arménií a Ukrajinou. Ty proběhly za účasti vysokých představitelů během října v Jerevanu a v Kyjevě. V obou případech byli součástí české delegace i zástupci byznysu. V případě Ukrajiny šlo dokonce o zástupce 41 firem.
| Dovoz do ČR (leden-srpen 2021, v milionech eur) | Porovnání se stejným obdobím 2020 | |
|---|---|---|
| Ukrajina | 1059 | +64,4 % |
| Ázerbájdžán | 283 | -28,6 % |
| Bělorusko | 110 | +35,5 % |
| Moldavská republika | 78 | +70,1 % |
| Gruzie | 16 | -5,5 % |
| Arménie | 3 | -12,9 % |
V Praze potom proběhne 22. a 23. listopadu 5. zasedání smíšené komise s Ázerbájdžánem a 7. a 8. prosince s Moldavskem. Součástí ázerbájdžánské delegace by měli být také zástupci firem a představitelé zóny volného obchodu Alat, která nabízí výhodné podmínky pro investice. Na příští rok se potom plánuje zasedání komise s Gruzií.
Během českého předsednictví proběhne v Praze konference o spolupráci s Východem
V rámci českého předsednictví v Radě EU bude MPO společně s dalšími partnery pořádat v Praze konferenci s názvem Eastern Partnership Business Forum, a to 17. a 18. října 2022. Konference má za cíl informovat o příležitostech a výzvách v ekonomickém aspektu vztahů mezi zeměmi Východního partnerství a EU. Důraz bude kladen na nové výzvy pro budoucí rozvoj obchodu a investic.
Podnikatelské fórum nabídne specifické tematické bloky s důrazem na zajímavé oblasti spolupráce, kde se účastníci podělí o nové nápady na další posílení partnerství a pokrok v integračních procesech s EU po roce 2022. Tématem budou následující sektory:
- Digitální transformace, specificky digitalizace státní a místní správy.
- Energetická transformace a potenciál vodíkové ekonomiky, budoucnost dodavatelských řetězců baterií.
- Dopravní konektivita a infrastruktura, specificky klíčové projekty spojující země Východního partnerství s EU.
- Technologie smart cities a možnosti implementace nových technologií pro město.
- Screening zahraničních investic a sdílení evropských zkušeností při ochraně kritických částí ekonomik před zneužitím a průmyslovou špionáží.
Podnikatelského fóra se zúčastní vysocí představitelé zemí EU i zemí Východního partnerství, dále i vedoucí představitelé podniků, asociací, komor a dalších sdružení, mezinárodních organizací, mezinárodních finančních institucí a médií.
Spolupráce Běloruska byla pozastavena
V posledních letech před nástupem pandemie opět narůstal objem obchodu s Běloruskem. České firmy jsou zde zapojeny například do projektů výstavby logistických skladů, zabezpečovacích a modernizačních systémů na železnicích, dodávek systémů pro vodní elektrárny či modernizace rafinerií. Kvůli situaci spojené s volbami prezidenta v roce 2020 a následnými tvrdě potlačovanými protesty proti jejich výsledku došlo k omezení stability trhu. EU vůči Bělorusku z důvodu netransparentnosti prezidentských voleb postupně zavádí omezující opatření, výsledky voleb neuznává. V červnu roku 2021 byla ze strany Běloruska dočasně pozastavena spolupráce v rámci činnosti projektu Východního partnerství.
Do Moldavska pojedou zdravotnické firmy
Potenciál rozvoje obchodu s Moldavskem zůstává stále relativně nízký, v posledních letech však konstantně roste. České firmy v Moldavsku působí zejména v oblasti energetiky, smart cities a inteligentní dopravy, železniční dopravy a vodohospodářství. Pro rok 2022 plánuje MPO incomingovou misi zaměřenou na odpadové hospodářství a outgoingovou misi v oblasti zdravotnictví.
Ukrajině Češi nabídnou řešení pro smart cities
Nejperspektivnější je spolupráce s Ukrajinou, která je pro Česko jedním z deseti nejdůležitějších obchodních partnerů mimo země EU. České firmy se na ukrajinském trhu angažují při dodávkách zařízení pro různá odvětví průmyslu a energetiky včetně obnovitelných zdrojů, dodávky automobilových komponentů a zemědělské techniky. Perspektivní oblastí spolupráce je sektor IT. Mimo již zmíněné zasedání mezivládní komise přispívají k posílení obchodních vztahů také programy na podporu ekonomické spolupráce. V tomto roce proběhly dva projekty zaměřené na oblast vodohospodářství a řešení v hromadné dopravě. Na příští rok se plánuje incomingový projekt v oblasti smart cities a dvě podnikatelské mise do Zakarpatské a Dněpropetrovské oblasti.
V Arménii vědci spolupracují na bezpečnosti jaderné elektrárny Metsamor
Obrat obchodu s Arménií zůstává stále relativně nízký, ačkoli v posledních letech před pandemií rostl. České firmy mají zájem navázat na dodávky z minulosti, kdy vyvezly například turbíny pro vodní elektrárny. Čeští vědci spolupracují v rámci rozvojové spolupráce na zvyšování bezpečnosti jaderné elektrárny Metsamor, na pravidelné údržbě se podílejí české průmyslové podniky.
Existuje prostor pro spolupráci v oblasti ekologického energetického strojírenství (kogenerační jednotky na bioplyn či turbíny do čističek odpadních vod a systémů zásobování pitnou vodou) a potravinářského strojírenství. Podle rozpočtu na rok 2022 plánuje arménská vláda zvýšit veřejné výdaje o 15 procent, a to většinou na infrastrukturní projekty, sociální programy, obranu a bezpečnost.
S Ázerbájdžánem podepsalo Česko novou dohodu o spolupráci v energetice
Ázerbájdžán je významným obchodním partnerem České republiky a z hlediska regionu je tam zřejmě největší potenciál pro zvyšování českého exportu. V současnosti se české firmy podílejí na projektech modernizace vodních elektráren, zabezpečovacích a modernizačních systémů na železnici a v silniční síti, modernizace MHD a dodávek automobilů. Perspektivními oblastmi jsou mimo jiné energetika, důlní, těžební a ropný průmysl, stavebnictví, zemědělství a potravinářství, dopravní prostředky.
Během návštěvy ministra zahraničních věcí Jakuba Kulhánka na přelomu září a října letošního roku byla uzavřena dohoda o spolupráci v oblasti energetiky, která pro ČR zvyšuje potenciál odbytu v tomto odvětví. Dohoda zřizuje pracovní skupinu, která bude připravovat na příští rok outgoingovou misi v oblasti energetiky a alternativních zdrojů.
Gruzie má zájem o zkušenosti z turistického průmyslu
V posledních letech před pandemií opět narůstal objem obchodu s Gruzií. V současnosti se české firmy v zemi podílejí na projektech modernizace a dodávek systémů pro vodní elektrárny, dodavatelských služeb ve stavebnictví, těžby ropy a dodávek zemědělských strojů a automobilů.
Česko pro Gruzii vytipovalo sektory pro navázání nové spolupráce v oblasti dopravních prostředků a infrastruktury či chemického průmyslu. Spolupráce může být rozšířena v oblasti energetiky a energetické efektivity, zemědělství a potravinářství či v elektrotechnice. Gruzínská strana projevila zájem o česká řešení a zkušenosti v oblasti hotelnictví, lázeňství a výstavby rekreačních zařízení.
Část infrastruktury nebyla modernizována od rozpadu Sovětského svazu
Ačkoliv jsou země Východního partnerství rozmanité ve své kultuře, politické situaci i struktuře ekonomiky, je mezi nimi pro český byznys možné najít jisté styčné body. V reakci na pandemii covidu-19 se všechny země rozhodly posílit a modernizovat své zdravotnické systémy. To vytváří příležitosti pro firmy podnikající v oblasti zdravotnických technologií i pomůcek.
Dalším bodem je fyzická i digitální infrastruktura. U každého z východních partnerů se najdou body infrastruktury, které nebyly modernizovány od pádu Sovětského svazu. České firmy tak mohou hledat příležitosti při obnově či tvorbě infrastruktury v dopravě, energetice nebo například vodohospodářství.
Zejména v případě energetiky pak nemusí jít jen o servis starých zařízení, ale i o větší zapojení obnovitelných a alternativních zdrojů. Současná krize na trhu s energiemi ukazuje, že strategický význam lokálních alternativních zdrojů energie má do budoucna velký potenciál.
Problémy spojené s narušením či rozvolněním globálních dodavatelských řetězců pak ukázaly, že v budoucnu může existovat zájem na jejich zkracování a přesouvání výroby domů či do geograficky bližších zemí. Země Východního partnerství zde mohou potenciálně nabídnout zajímavé příležitosti pro outsourcing výroby s menším rizikem budoucího přerušení dodávek. Místní trh práce je konkurenceschopný díky nižším mzdovým nákladům. Místní pracovní síla je často vzdělaná v oborech technického směru. Špičkové talenty potom lze najít v oblasti digitální ekonomiky a IT řešení.
